Jak na to?

Obcas se cloveku stane, ze potrebuje nejakou vec a nema ji. Nekdy to jde koupit, nekdy ne, nebo alespon ne v case a miste, kde je potreba. Tak nastane cas pro nouzove reseni. Nektera z techto nouzovych reseni se osvedcila a zustavaji v provozu tydny, mesice, roky ...

Zdroj 12V

12V se hodi skoro na vsechno. Vetsina veci do aut je na 12V (vyjma nakladaku a starsich Trabantu), nektere notebooky chteji 12V (treba Asus eee), je to tak akorat na nabijecku skoro jakychkoliv baterek ...

Nejjednodussi zpusob, jak se dostat ke 12V je pouzit zdroj z pocitace. Ten ma 12V a 5V vystupy (jeste -5V a -12V, ktere ale nedaji velky proud a v pripade ATX take 3.3V) a vali se jich vsude dost. Pro male proudy (treba napajeni Asus eee, nabiti tuzkovych baterek, provoz vetracku apod.) staci vzit bezici pocitac a do konektoru na pripojeni floppyny, nebo harddisku nacpat draty (pripadne vyuzit konektor vykuchany z mrtveho disku/cdrom) a hned je 5V a 12V k dosposici.

Pocitac lze takto znicit, nevite-li co delate!

Pokud +5V, nebo +12V zkratujete, patrne nic neodejde (zdroje mivaji ochranu), ale rozhodne prijdete o rozdelanou praci a mozna i rozbijete filesystem. Pokud si svym zarizenim nejste jisti (nebo ho prave bastlite), je lepsi pocitac zastavit v BIOSu, vyberu OS, apod. a blbnout s nim bez nabootovaneho systemu. Pro jistotu doporucuji delat to na nejlevnejsim pocitaci, ktery mate k disposici - jeden nikdy nevi.

Pokud se vam ovsem povede nejak sikovne pripojit a odpojit induktivni zatez (elektromotor - staci 12V vrtacka, frezka, apod. - o zapalovaci civce z auta ani nemluvim), muzete do pocitace poslat napeti dostatecne k likvidaci nekterych jeho casti. Takove veci je lepe zkouset na zdroji bez pocitace (bez pocitace, ktery planujete/lze k necemu jeste pouzit), nebo oddelit (minimalne seriova dioda a pak paralelne kondenzator).

Zdroj bez pocitace nenabiha

Co s tim? U AT zdroju (starsi - 286 - pentium 150, nektera pentia II, nektere K6, K6-2, K6-3, Cyrix) staci pripojit zatez. Treba (nepouzitelny 20MB MFM) disk, nebo (mrtvou) CDROM, pripadne vice takovych zarizeni. Vetsinou staci zatizit 5V linku, takze pomuze treba odpor 10ohm/3W, nebo zarovka z parkovacek 6V Trabanta.

ATX (prakticky ve vsech dnes jeste pouzivanych PC) uz je jinaci orisek. Ten se proste nezapne. No ... neni to tak zle. Staci vzit spravny drat (typicky zeleny, oznacovany "power on") a uzemnit ho. Zatez muze chtit taky. Zapojeni ATX konektoru

Misto 12V do dava 9V, co s tim?

Tyhle zdroje casto meri jen napeti na 5V lince. Pokud na ni nic neni, napeti je v poradku a ze se z 12V snazite dostat 5A to uz neresi. Pomuze zatizit 5V linku. Treba zarovkou.

Potrebuju presne 15V, tak z jednoho vezmu 12V, z druheho 3.3V, za to dam schotkyynu ...

To nemusi byt dobry napad. Zdroje maji nekdy spojenou vystupni zem se vstupni zemi (nutno zmerit), nemusi to chodit a o presnosti bych radsi nehovoril vubec ... na 12V lince muze byt klidne 11.3V, stejne jako 12.5V a to se bavime jen o provozu v pocitaci.

Zdroj 5V

Temer vsechny logicke obvody, nektere telefony, vsechna zarizeni nabijena z USB a dokonece i Touchbook potrebuji 5V.

Na PC zdroji na konektoru pro pripojeni floppyny, nebo harddisku, je i 5V. Staci pouzit.

Zdroj vic nez 12V

Auto nestartuje, baterka je vybita ... pokud to neni Wartburg, nebo Trabant, tak je mozne, ze se to nesmi roztlacovat kvuli katalyzatoru, ridici jednotce, nebo blbe navrzenym rozvodum (Fabia 1.2 HTP s hydraulickym napinanim retezu - neni tlak, neni napinani), nabijecku nikdo nema, starovaci kabely (nebo druhe auto) taky ne, co ted?

K nabiti 12V autobaterky je potreba napeti cca 14V (13.8V az 14.4V pri primen napojeni na baterku s omezenim proudu), bezny notebookovy zdroj dava 15-20V (AI Touchbook 5V, Asus eee 12V, Apple iBook 24V) a proud 2-5A (byva to napsane na zdroji). Staci tedy vzit zdroj, draty (pokud mozno i nejakou izolacku/naplast), odpor (da se pouzit i zarovka, ale bacha - studena ma zhruba 5x mensi odpor, nez za provozu) vsechno to pospojovat a za par hodin je nabito. Hodi se s sebou mit merak.

Z takoveho zdroje jde vyrobit i slusna nabijecka: nabijec na 12V Pb akumulator (velky obrazek) Ma konstantni vystupni napeti, takze neni nutno vypinat.

Nabijec NiCd/NiMH baterii

Jedna baterie ma 1.2V, pouzivaji se zpravidla v parech (fotaky), ctvericich (fotaky, mobily, svitilny), trojicich, nebo jinych kombinacich.

Je rozumne nabijet je tak, jak pracuji (a ty, co pracuji spolu). Nabijime desetinou kapacity (1200mAh znamena nabijeci proud 120mA, vysokokapacitni NiHM tuzkovky (2500, 2700mAh) radsi o neco pomaleji). To je rychlost, pri ktere se baterii nic nestane (zadne me baterii se nic nestalo a krome vysokokapacitnich NiHM tuzkovek se zadna ani znatelne nezahrivala.

Je samozrejme mozne, ze narazite na vadnou baterii, baterii specialni konstrukce, nebo neco tak, takze je lepe umistit ji na nehorlavou podlozku, ktere neublizi hydroxyd (pripadne vytekly z baterie), ale pokud je to vase nabijeci baterie, kterou bezne nabijite v jine nabijecce a jste si jisti, ze je NiCd, nebo NiMH, neni to treba resit.

Pokud se na baterii pise, ze ji muzete nabit treba za 3 hodiny ... no ... muzete to zkusit, ale rychlonabijecky si vetsinou hlidaji stav baterie a teplotu a v pripade potreby nabijeni prerusi, takze bych se radsi spokojil s beznymi 14-16ti hodinami desetinou kapacity.

Takze zname napeti (pocet clanku krat 1.5V) a proud (desetina kapacity, nebo mene). Najdeme zdroj s vyssim napetim (alespon o cca 2V, aby nam fungovala regulace proudu) - treba autobaterku, PC zdroj, zdroj z notebooka, apod. - a pocitame odpor: R=(Uz-Ub)/I, kde Uz je napeti zdroje a Ub napeti vybite baterie (1.2V * pocet clanku). A vykon ztraceny na odporu P=(Uz-Ub)^2/R (plati i P=(Uz-Ub)*I za predpokladu, ze mate presne ten odpor, ktery jste spocitali v minulem kroku, resp. pokud pouzity R'>(Uz-Ub)/I, pak P<(Uz-Ub)*I).

Odpory jsou ve vyhozenem monitoru, televizi, mrtvem pocitacovem zdroji, tuha z tuzky, nebo verzatilky je taky odpor (radove 1ohm/cm, pri vyssich proudech smrdi), autozarovka (idealni je, kdyz sviti - jednak uz je jeji odpor blizky vypoctenemu a druhak je videt, ze do baterii tece proud). Experimenty s zarovkami vrele doporucuji delat jen s merenim multimetrem. Dalsi mozny odpor je treba kilometrove klubo vojenskeho polniho kabelu, pul kilometru zvonkoveho dratu a podobne. Odpor jde spocitat, pohodlnejsi a jistejsi je ho zmerit merakem.

Zapojeni je zrejme: + zdroje na odpor, druha strana odporu na + baterie a spojit oba -. Nebo dat odpor do - vetve, to je jedno.

Nabijec LiION/LiPOL baterii

Tyto baterie narozdil od NiCd/NiMH nesnasi prebijeni. A to vubec. 1% znamena zniceni baterie, vic muze snadno vest k explozi.

Pokud jste si naprosto jisti stavem baterie (je tak vybita, ze nezapne telefon, merak ukazuje 2.7V-3.3V naprazdno, apod.), muzete ji zkusit nabijet jako NiCd/NiMH, s tim, ze si musite byt jisti proudem a dodanou kapacitou (100mA za 5 hodin = 500mAh) a ja osobne bych to vypnul nejpozdeji po dodani poloviny volne kapacity baterie. Pravidlo o max desetine kapacity plati. Elektrolyt z tech baterii pekne hori ...

Nektere baterie z mobilu jsem nabijel asi sedminou kapacity a nic se jim nestalo, ale na zacatku jsem hlidal teplotu a hlavne jsem mel omezovac napeti.

Luxusnejsi verze vypada tak, ze k baterii pripojite omezovac napeti: Omezovac. Pouzivam schema, ktere je zcela dole. Ma jednu vadu - odebira cca 1.5mA proudu z baterii. Pro jeden clanek se tomu da zabranit vhodne umistenou schottkynou (testovano), pro vice patrne kombinaci schottkyn a operaku (netestovano), nebo odpojovanim (treba bistabilnimi rele - ani v jedne poloze neberou proud, jen pri prepinani, daji se koupit i s 5V civkami).

LED svitidlo

Vykonovou LED je treba chladit. Jednak proto, ze jeji ucinnost s teplotou klesa, druhak proto, ze by mohla shoret.
Je treba neprekrocit jmenovity proud!
A ted pozor - LED ma jednu neprijemnou vlastnost - diferencialni odpor klesa s teplotou. Jinymi slovy roste-li teplota, roste proud, tim roste vykonova ztrata a tim roste teplota ... kladna zpetna vazba, jak v Cernobylu (nastesti s levnejsimi nasledky).

Jake jsou tedy pozadavky na zdroj?
Musi dodavat stabilni proud pri zmene zateze a nesmi prekrocit maximalni proud.

- Nejjdednodussi reseni je seriovy odpor. Pro 3.4V bilou LED pripojenou jako svitidlo do auta (12V) je to fajn, ale ta ucinnost je jak u halogenky.

- Trosku slozitejsi je pripojit odpor mezi + a bazi NPN tranzistoru, LED mezi + a kolektor a na - emitor. Proud LED je h21e krat proud bazi a proud baze driftuje umerne zmene napajeciho napeti (presneji I=(U-0.6)/R) narozdil od varianty se samotnym odporem (I=(U-9.9)/R) - tedy zmena 12V na 14V znamena zhruba sestinu a ne dvojnasobek. Ponekud hloupe je, ze h21e (zesileni) se meni s teplotou take.

- linearni proudovy zdroj

- impulsni proudovy zdroj

Oprava schodistoveho vypinace bez sekani do zdi

Bezny schodistovy vypinac umoznujici ovladani jednoho svetla ze dvou mist vypada takto:

Funkce je jasna - prvni prepinac prepina fazi bud do horniho dratu, nebo do spodniho a druhy si vybira, ze ktereho si ji vezme. Pokud jsou oba prepnuty na stejny drat, svetlo sviti.

Jenomze co kdyz se jeden z tech dratu kdesi ve zdi prerusi? Pak to sviti jen pri jednom jedinem nastaveni obou vypinacu, takze je nejrozumnejsi docasne jeden z nich zablokovat a ovladat to jen druhym.

Oprava by v panelakovem byte obnasela sekani do zdi a hledani kudy vlastne ty prehistoricke hlinikove kabely vedou. Nebo ne?

Kdysi byl v hodne knizkach pro zacinajici elektrotechniky takovy navod, jak za pomoci diod pripojit 2 zvonky na jedno vedeni. Jeden zvonil na jednu pulperiodu stridaveho napeti a druhy na druhou. Neslo by to pouzit i tady? Slo:

Prvnim vypinacem si vybereme, jestli do nepreruseneho dratu pustime kladnou (zkrz D1), nebo zapornou (D2) pulvlnu. Druhym vypinacem si pak vybirame, kterou pulvlnu jsme ochotni z nepreruseneho dratu prevzit. Diody musi byt na dostatecne napeti a proud (zvolene 1N5408 jsou na 1000V/3A).

Takze mame 4 ruzne stavy - ve dvou jsou diody proti sobe a svetlo nesviti. Ve dvou jsou za sebou a propousteji na vystup bud jen zapornou, nebo jen kladnou pulvlnu. Pripojime-li zarovku, bude priserne blikat a brzy odejde. Co s tim?

Teoreticky by tam sla pripojit usporka, ktera ma na vstupu usmernovac a kondenzator, jenze jejich elektronika je tak poddimenzovana. ze je snad lepsi se o to nepokouset. Mozna by pomohlo dat do svitidla usmernovac a dost velky kondenzator (samozrejme minimalne na 700V).

Ja nemam usporky rad (pro jejich nekvalitu a poruchovost), takze LEDka. Vzal jsem zdroj od stareho notebooka - ten ma na vstupu take usmernovac a kondenzator - a na jeho vystup pripojil vhodny pocet LEDek. Jen je potreba davat pozor na to, aby zdroj nebyl ani zdaleka zatizen naplno, jinak hrozi, ze velmi rychle odejdou kondenzatory. Muj je dimenzovan na 1.7A a zatizen na 0.3A, coz je v pohode.

Vyhody:
- nemusel jsem sekat do zdi
- vyjma zapojeni snury od zdroje do cokolady a diod do vypinacu jsem nedelal s 220V (bacha - i pri tomhle se muzete zabit, kdyz nevite, co delate)

Nevyhody:
- nechodi to obecne pro variantu se tremi a vice vypinaci (prostredni vypinace prohazuji spodni a horni drat)
- ve svitidla nelze pouzit beznou zarovku (ani s usmernovacem a kondenzatorem - to vyjde zase prilis vysoke napeti)

Happy hacking!